Čistá střeva - větší a delší, než vypadají
Číňané mají zajímavé úsloví: „Měkce se potrava sní, ale tvrdě vytlačuje“. Právě v době, kdy si na jídle dopřáváme víc a víc, mnohdy přespříliš, bychom občas měli přemýšlet nad tím, jak nemírnou stravou týráme vlastní trávení. Vše, co zatěžuje tělo, přijímáme ústy. Potrava poté prochází celým trávicím traktem
Nejdelší část trávicího ústrojí představují střeva, která vyplňují většinu břišní dutiny. Dělí se na několik částí. Ze žaludku vybíhá tenké střevo v podobě dvanáctníku (měří 12 palců, proto ten název), přechází v lačník a kyčelník. V pravé kyčelní jámě je chlopní odděleno od tlustého střeva. To začíná střevem slepým, na němž je zavěšen červovitý přívěsek (apendix), po pravé straně břicha střevo pokračuje nahoru k játrům jako vzestupný tračník, pak napříč břichem doleva následuje tračník příčný. Vlevo pod žebry se dolů zatáčí tračník sestupný, do malé pánve pak pokračuje esovitá klička a konečník. Tenké střevo, dlouhé zhruba 3, 5 m, má asi 4x menší průměr než střevo tlusté, které je ovšem kratší (1,5 m). Střeva jsou bohatě prokrvena, daleko výrazněji střevo tenké. Na povrchu je překrývá pobřišnice, k zadní stěně břicha jsou střeva přichycena mezikružím.
Zevnitř jsou oba druhy střeva shodné – vystýlá je sliznice, prostřední vrstvu tvoří svalovina a povrch kryje vazivová blána. Zásadně se však liší stavba sliznice. Zatímco v tenkém střevě je zřasena do obrovského množství jemných klků, sliznice tlustého střeva má jen nízké řasy. Již zmíněné klky mnohonásobně zvětšují povrch tenkého střeva, do něhož ústí žlázky, které produkují trávicí šťávy. Pod sliznicí apendixu je uložena mízní tkáň.
Šelmy mají střeva kratší
Délka střev v zásadě souvisí se složením potravy. Přežvýkavci, kteří zpracovávají složitou rostlinnou potravu, mají střeva delší než masožravci. Střeva býka jsou 20x delší než jeho tělo, pes má střeva jen 5x delší, než je sám.
Co se děje uvnitř
Tenkým střevem trávíme a vstřebáváme živiny. Buňky zmíněných klků tvoří enzymy, které štěpí cukry, tuky a bílkoviny do formy, v níž se vstřebávají do krve. Vodu vstřebává a nestrávené zbytky potravy zpracovává na stolici tlusté střevo. Jeho sliznice je osídlena bakteriemi, které vyrábějí vitamin B, důležitý pro krevní srážlivost.
Jakákoliv porucha uvedeného systému práce střev samozřejmě obtěžuje a narušuje náš život. Dlouhodobější poruchy trávení o sobě dávají vědět především únavou, hubnutím a vůbec neprospíváním. Střevní sliznici může také napadnou infekce – každý z nás už jistě zažil průjem s několika vodnatými stolicemi za den. Většinou jde o nějakou dietní chybu, avšak malé děti a velmi staré lidi může delší průjem ohrozit na životě. Při zánětu na sliznici střev se mohou tvořit vředy a někdy se objeví dokonce krvácení do stolice. Pro krvácení do zažívacího traktu je charakteristická dehtovitá stolice. Poměrně známý je zánět červovitého přívěsku (apendicitida), který nejčastěji vzniká jeho ucpáním. Nádor ucpává tlusté střevo, případně tlačí na okolní struktury. Přeruší-li se přívod krve do střeva, postižená tkáň odumírá a může dojít k zánětu pobřišnice. Ke stejně nebezpečnému výsledku vede protržení střev a vylití jejich obsahu do břišní dutiny.
Tento zajímavý článek je v zářijovém čísle Nové Regeny!